Z nejkrásnějšího města na světě – Písku do věčného města v Itálii – Říma
Těmito slovy nás přivítal náš průvodce pan učitel Poskočil na palubě autobusu společnosti Doprava Novotný Písek. Tím začalo naše cestování a nás čekal sedmnáctihodinový přejezd do cíle. Tento zájezd se v naší škole pomalu stává tradicí a všichni jsou plni očekávání, jaký ten Řím z učebnic doopravdy je.
A tak jsme ho alespoň část viděli. První den jsme stihli přesun metrem do centra města, Španělské schody, fontánu di Trevi, Piazza Navona s nejznámější Fontánou čtyř řek, Kapitol, historicky nejvýznamnější ze sedmi pahorků antického Říma, politické a náboženské centrum starověku. Ochutnali jsme pravou italskou zmrzlinu i tiramisu a následoval největší amfiteátr Koloseum, jedno z nejslavnějších stavebních děl na světě a zároveň symbol města, a ruiny nádherných antických staveb Forum Romanum.
Druhý den nás čekaly další zážitky. Cesta autobusem do Neapolského zálivu, výjezd na Vesuv, výstup ke kráteru sopky a Pompeje. Jak říkal náš průvodce obrovské neštěstí, ale zároveň unikátním způsobem zakonzervované město, díky čemuž mají badatelé možnost udělat si přesný obrázek, jak vypadal život v 1. století n. l.
Byli jsme plní dojmů, nachodili spousty kilometrů, přesto to některé z nás neodradilo a po příjezdu do hotelu v rekreačním středisku Anzio jsme se vykoupali v Tyrhénském moři.
Poslední den jsme strávili ve Vatikánu, nejmenším státě na světě. Dvě a půl hodiny dlouhá fronta vypadala děsivě, ale stálo to za to. Ve Vatikánských muzeích je totiž co prohlížet a Sixtinská kaple doslova bere dech. Na Svatopetrském náměstí nás čekala další fronta, ta však postupovala rychle, a tak jsme se za chvíli ocitli v Bazilice svatého Petra. Obdivovali jsme slavnou Pietu, bohužel na palec svatého Petra jsme si pro štěstí sáhnout nemohli, byl totiž obehnaný zábranou a nesmělo se do jeho blízkosti.
Večer jsme se vydali na cestu domů. Ani se nám moc nechtělo, byli jsme dobrá parta, viděli jsme kus historie i současnosti Říma. Tak snad se tam ještě někdy podíváme, ale to nejspíš mnohem později a už každý sám.
